Masopustní veselí
Masopustní veselí
V sobotu 18.2.2017 pořádala Obec Orlické Záhoří v rámci česko-polského projektu TRADICE V ÚDOLÍ DIVOKÉ ORLICE reg.č. CZ.11.4.120/0.0/0.0/16_008/0000374 MASOPUSTNÍ VESELÍ V ORLICKÉM ZÁHOŘÍ.
Tradiční masopustní průvod masek s doprovodem procházel přes místní části obce Kunštát, Jadrnou a zpět s několika občerstvovacími zastávkami za doprovodu hudby Míry a Veroniky Tomanových. Masopustního průvodu se účastmili i hosté z Gminy Bystrzyca Klodzka. Děti se během průvodu mohly svézt na poníkovi.
Masopust (lidově ostatky či obecně karneval) je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází římského náboženství , které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva jako je Bakchus. V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou zvány ostatky, končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou. - zdroj: wikipedie